Dne 9. prosince 2020 předložila Evropská komise strategii udržitelné a inteligentní mobility, v němž nastínila své plánované kroky k transformaci dopravního systému Evropské unie (EU) tak, aby splňoval ambice Zelené dohody pro EU a cíle digitální strategie EU. Cílem strategie je obnovit evropské odvětví dopravy, které bylo těžce zasaženo pandemií koronaviru, učinit ji ekologičtější, chytřejší a odolnější. Toho má být dosaženo posílením stávajících pravidel, návrhem nových právních předpisů a poskytnutím podpůrných opatření a pokynů. Komise začne předkládat návrhy plánovaných opatření v roce 2021. Jakmile se na tom zákonodárci EU shodnou a budou přijata jako nová pravidla EU, budou muset být tato pravidla provedena. Zatímco se očekává, že vnitrostátní vlády sladí své stávající vnitrostátní právní předpisy s novými požadavky, úkol uvést nová pravidla do praxe budou často řídit orgány veřejné správy na regionální a místní úrovni. Města a regiony budou muset přizpůsobit své stávající systémy a investovat, aby byla doprava udržitelnější, ale také umožnit občanům lépe kombinovat dostupné možnosti mobility, což jim umožní snížit jejich každodenní cestovní potřeby a zároveň zajistit konektivitu a dostupnost služeb. Tento brífink se zabývá politikou a další podporou, kterou Evropská komise poskytuje místním a regionálním orgánům s cílem usnadnit přechod na mobilitu. V souladu se zavedenou praxí budou vyzváni, aby přispěli k návrhu jednotlivých opatření uvedených ve strategii. Měly by se také vyjádřit ke stanovení svých vnitrostátních priorit pro získání finančních prostředků EU na obnovu po koronaviru jako příležitost k zahájení transformace dopravního systému z místní úrovně. Tato instruktáž byla vypracována na žádost člena Evropského výboru regionů v rámci Dohody o spolupráci mezi Parlamentem a výborem.
Koronavirová krize zdůraznila, že je třeba, aby Evropská unie věnovala větší úsilí předvídavé správě věcí veřejných a pokusila se posílit svou odolnost tváří v tvář rizikům předvídatelným i nepředvídatelným událostem. Tento dokument dále navazuje na počáteční „mapování“ přibližně 66 potenciálních strukturálních rizik, kterým by Evropa mohla čelit v nadcházejícím desetiletí, v polovině roku 2020 a na druhém dokumentu z loňského podzimu, který se zabýval schopnostmi EU řešit 33 z těchto rizik, která jsou hodnocena jako významnější nebo pravděpodobnější, a s různými mezerami v politice a nástrojích, které má Unie k dispozici. Tento nový dokument, který se hlouběji ponořil do 25 konkrétních oblastí, stanoví priority pro budování větší odolnosti v rámci systému Unie a čerpá z vlastních usnesení a návrhů Evropského parlamentu předložených jinými orgány EU, jakož i externími odborníky a zúčastněnými stranami. V tomto procesu zdůrazňuje některá klíčová omezení, která bude třeba řešit, má-li být dosaženo posílené odolnosti, jakož i příležitosti, které z takového přístupu pramení.
V dubnu 2020 byli účastníci interinstitucionálního systému evropské strategie a analýzy politik (ESPAS), jehož cílem je identifikovat a analyzovat střednědobé a dlouhodobé globální trendy, jimž Evropská unie čelí, vyzváni místopředsedou Evropské komise odpovědným za prozíravost, aby nabídli „jídlo k zamyšlení“ v otázkách vyplývajících z pandemie koronaviru s cílem pomoci zlepšit kolektivní myšlení o tom, jak zvýšit dlouhodobou odolnost Unie v nadcházejícím desetiletí. V této souvislosti tento dokument, třetí v řadě, navazuje na „Počáteční mapování strukturálních rizik, jimž EU čelí“ (červenec 2020), které stanoví přibližně 66 potenciálních strukturálních rizik, jimž Evropská unie čelí po koronavirové krizi, a „Schopnosti a mezery ve schopnosti EU řešit strukturální rizika“ (říjen 2020), které zkoumaly rizika vyplývající z mapování, která byla považována za bezprostřednější a významnější, a zvažovaly způsoby, jak by je EU a členské státy mohly řešit, a to buď se stávajícími schopnostmi, nebo vyplněním mezer v politikách a nástrojích. Tento dokument se podrobněji ohlíží do 25 oblastí uvedených v předchozích dokumentech, podrobněji se dívá na možná opatření EU a zdůrazňuje návrhy z různých oblastí, včetně samotného Evropského parlamentu, a potenciální nebo skutečná omezení, která by mohla bránit činnostem v těchto oblastech.
ZDROJ:
https://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=EPRS_BRI(2021)690562